CLICK HERE FOR THOUSANDS OF FREE BLOGGER TEMPLATES »

neděle 10. února 2008

PAINTED VEIL (1934)

O filmu Barevný závoj se paradoxně mluví více 73 let po jeho natočení, než v době, kdy sám běžel v kinech. A to díky novému , již supertrikovému a efektnímu, zpracování s Naomi Watts v hlavní roli. Zvláštní, že si filmová recenze a kritika vzpomněla na tuto starou verzi a ještě podivnější je, že se jí věnovalo tolik prostoru. Z mého pohledu nejspíš proto, že ani o jednom filmu není moc co psát, tak z obou dohromady se již dá vycedit nějaký článek. Myslím, že jak pro Naomi Watts v roce 2007, tak pro GG v roce 1934 byl tento film podceněním jejich talentu a táhnutím jinak výjimečného jména bahnem průměrnosti. Ve filmografii GG zabírá místo kdesi mezi filmy Susan Lenox a Mata Hari.
Jako první stojí za zmínku titulky. Z nich jasně plyne, co je nějvětším lákadlem filmu, který divák sleduje. Amerika neměla nařízení ohledně pořadí jmen v titulcích, fungovaly jen na základě zvyklosti a většinou na výši honoráře herců.Ovšem zde jméno Garbo je přítomné všude jako vodoznak na pozadí. Toto bylo velmi výjimečné a neměli to ani herci srovnatelného věhlasu. Hned z počátku je tedy zřejmé, že je celkem podřadné, o čem celý film je a divák jde sledovat jen Hvězdu.
Režisér Richard Boleslawski byl z těch, kteří sázeli na sentimentálnost filmového diváka. Měl na svědomí např. i film Zahrada Alláhova, kde se mu podařilo, aby děj vyprchal ještě předtím, než se divák usadil v křesle.( mj. na následky pouštního natáčení Zahrady Alláhovy zemřel -na otravu z vody.). Barevný závoj je nenápaditý, Boleslawski evidentně povzbuzen úspěchem Maty Hari vsází na exotičnost prostředí, ale ani excelentnost hereckých výkonů film nezachránila před jakousi tupostí.
Autorem předlohy je W. S. Maugham, který mimo Barevného závoje napsal i divadelní hru Julie, ty jsi úžasná (Being Julia, zfilmováno s anette Bening) nebo Vila na kopci (Up at the villa, zfilmováno např. s K. Sott - Thomas). Barevný závoj je ale jedna z jeho nejvýpravnějších prací.
Opět vyniká módní návrhářství Gilberta Adriana a kamera Williama Danielse, takže člověk si opravdu některé scény užije, ale ani Herbet Marshall ani Garbo nemohou pozvednou průměrnou úrověn scénáře a režie.

0 komentářů: